Petr Krejčí, /1974/ žije a pracuje v Praze. Fotografuje již 36 let. Jeho fotografie znají na řadě velmi atraktivních a ve světě fotografie i důležitých místech, byly prezentovány v městech jako jsou, Frankfurt, Seattle, Basilej, Madrid, Hong Kong, Antwerpy, Houston, Soul, atd. V Čechách používají jeho záběry Česká televize, České dráhy nebo Ústřední automotoklub. Dlouhodobě spolupracuje se surrealistickou revue Analogon a nakladatelstvím Paseka. Vytříbenost jeho komerčních fotografií pak znají zákazníci světových značek jako Lacoste, Zara. Galeristka Salzmannová v americkém Seattlu na Krejčího nedá dopustit – zastupuje nadšené sběratele, kteří Krejčího umělecké fotografie kupují přímo v sériích. Výstavou Universum skla II se nám autor otevírá zcela jiným způsobem. Opouštíme nablýskaný svět zakázkových dokonalých fotografií, vyprávějících lákavé příběhy, inspirující spotřebu. Vidíme práce muže, který se ve svém soukromí inspiruje básněmi Francise Bourdillona, texty Pavla Juráčka a Petra Schulhoffa, filmy Karla Zemana a Jana Švankmajera. Přitahuje jej snový svět, zcela odlišný od barevného lesku špičkové komerční spotřeby. Studuje Heideggera a Freuda, přemýšlí o jejich zásadním vlivu na filosofické pojmosloví našeho současného světa. Není mnoho tvůrců, kteří se dokáží plně a kvalitně pohybovat a pracovat ve dvou zcela odvrácených světech. Krejčí ten dar má – prohlubuje jej a je příjemné konstatovat, že tento způsob tvorby a práce nezanechává žádnou zápornou stopu na výsledcích. Naopak – dá se říci, že oba světy tvůrce svými odlišnými způsoby obohacují a rozšiřují jeho tvůrčí záběr. Inspiruje,ho podzimní počasí, prázdné ulice, deštivá městská krajina. Tuto podzimní a zimní, zdánlivě lehce melancholickou tvář našeho žití miluje. Přibližuje nám imaginativní kouzlo běžných denních artefaktů, poezii zašlých zákoutí, náhodných zkratkovitých dějů. V něm, daleko od hlučícího davu, plného povrchní posedlostí spotřebou, potkává zajímavé lidi. Hovoří s nimi, vyptává se jich, poznává jejich názory. V těchto místech, v těchto náladách a rozhovorech se vypořádává s pojmy jako je jsoucno. Vnímá nejistotu naší i svojí existence, zajímají jej situace, vedoucí ke změnám postojů. Umí toto napětí zvládnout, volná tvorba mu dává energii, nadhled, odstup a ( logicky ) paradoxně i jistotu tvůrčí svobody. Krejčího tvorba je zastoupena v soukromých sbírkách v Japonsku, Rusku, Francii, USA, Německu, Švýcarsku, Lucembursku, Israeli a Čechách.

www.petrkrejci.org